Víte, jak Vaše dítě vidí?

 

Přijďte k nám na odborné vyšetření zraku dítěte, ať víte, jak Vaše dítě vidí.

V článku Vám stručně nastíníme, jak Vaše dítě vidí od narození do školního věku. Vidění není automatické, ale vyvíjí se.  Po narození vidí dítě na 20-30 cm a ještě k tomu dost nedokonale, postupně se vidění vylepšuje, ve 3 letech vidí asi polovinu co dospělý člověk a zhruba v 6 letech již dítě vidí stejně jako dospělý člověk.

Zda bude vidění normální, záleží na mnoha okolnostech. Aby se dítě naučilo vidět, nesmí mít strukturální vady oka či velkou refrakční vadu (oko je vstupní orgán pro zrakové vjemy, na sítnici je 1. neuron zrakové dráhy do mozkových center). Vidíme mozkem, vidění se tedy musíme naučit stejně jako psát či číst. Pokud existují nějaké překážky kdekoli na cestě paprsku do oka a dál vjemu do mozku, vidění se nevyvine k normálu. Svou roli v tom může sehrát i dědičnost.

 

Rizikové faktory

Pokud je v rodině někdo, kdo má tupozrakost nebo velkou refrakční vadu (silnější brýle) či šilhá, je to důvod ke změření refrakce u dítěte nejpozději mezi 8.-12. měsícem věku. Asi od 6. měsíce života má smysl u dítěte měřit refrakci (dioptrie). Preventivní vyšetření u dětí je důležité hlavně v tom, že dítě neřekne, nebo si ani neuvědomí, že špatně vidí.

Neváhejte s vyšetřením u dítěte, pokud se vám něco nezdá. Např. zakopává, přehmatává se, zašilhává, má bělavý odlesk v zornici, slzí, je světloplaché, svírá víčka, má škubavé pohyby očí, šilhá výrazně a pořád od narození… Raději dvakrát přijít zbytečně než jednou nepřijít, když o něco jde.

Oči jsou nejdůležitějším smyslovým orgánem. Vnímáme pomocí nich nejvíce podmětů z okolí. S tím souvisí u dětí i vývoj ostatních schopností a dovedností. Pokud nemají odpovídající zrakové podněty, jejich vývoj se může opožďovat, nebo mají později problémy ve škole.

 

Vyšetření

Možná jste se setkali ve školce s vyšetřením přístrojem Plusoptix. Je to užitečná screeningová metoda na záchyt kritických refrakčních vad u dětí v rizikovém období, tj. ve věku od 6 měsíců do cca 3 let. V případě pozitivního nálezu je doporučeno vyšetření u očního lékaře, který dítě komplexně vyšetří (u dětí je nutné vyšetřovat refrakci s použitím speciálních kapek) a doporučí takový postup, aby se předešlo vývoji poruchy vidění, či nastaví léčbu již přítomné poruchy.

 

Stručně vývoj vidění u dítěte

Po porodu: vidí za šera, vnímá změnu intenzity jasu a pohyb nekontrastního předmětu v prostoru, barevné vidění je diskutabilní, reaguje na černobílý kontrast a červenou barvu, vidí na cca 20-30 cm

2.týden: počátek barevného vidění, vidí za světla nehybný a vysoce kontrastní předmět

1.měsíc: začíná fixovat předměty, vždy jen jedním okem

2.měsíc: začíná fixovat předměty oběma očima, sleduje pohyb osob

3.měsíc: začíná fixovat místem nejostřejšího vidění na sítnici, sleduje pohyb předmětů

4.měsíc: zaostřuje na blízké i vzdálené předměty

6.měsíc: začínají spolupracovat obě oči, dokončuje se vývoj té části sítnice, která zabezpečuje nejostřejší vidění

3 roky: dokončuje se reflex zaostřování do blízka, do dálky vidí dítě asi polovinu toho, co dospělý člověk

5.-6. rok: stabilizace reflexů, dítě již může vidět stejně jako dospělý člověk

školní období: v tomto období se vidění rozvíjí jen málo, upevňování vidění však probíhá individuálně dlouho, může trvat až do 8.-9. roku (velmi výjimečně i déle)

 

Závěrem

Snahou očního lékaře je předcházet vzniku tupozrakosti či šilhání pečlivým zhodnocením stavu vidění dítěte, rizikových hodnot refrakce a stanovením léčebného plánu. Odchylky je ideální zachytit do 2-3 let věku dítěte. Pokud na ně přijdeme ve věku 6-7 let, je již většinou pozdě, protože vývoj vidění se ukončuje.

 

 

Pozn.:

Do 1 roku věku si dítě „může dovolit občas zašilhat“. Šilhání nesmí být časté/nepřetržité a výrazné. Je tomu tak právě proto, že obě oči se teprve učí spolupráci. Pokud se šilhání objeví náhle a je výrazné, navštivte očního lékaře co nejdříve.

 

Vysvětlivky:

Refrakce oka = poměr mezi axiální (osovou) délkou oka a lomivostí optických prostředí-rohovky, přední komory, oční čočky a sklivce. Pokud je tento poměr ideální, paprsky dopadají na sítnici a my vidíme sledovaný předmět ostře, v opačném případě – tj. když dopadá obraz před či za sítnici, vidíme tento obraz rozmazaně a potřebujeme korigovat tuto refrakční vadu brýlemi či kontaktními čočkami. Jednoduše řečeno refrakční vada jsou dioptrie, které potřebujeme k ostrému vidění.

 

Tupozrakost = amblyopie, je snížení zrakové ostrosti různého stupně při normálním anatomickém nálezu oka/očí, pokles vidění nelze srovnat brýlemi, lze ji „vycvičit“ pouze v dětském věku, v dospělosti není ovlivnitelná

 

Šilhání = strabismus, je jednoduše řečeno stav očí, kdy jedno oko „ujíždí“ jiným směrem než je směr pohledu